Využití ClassVR ve výuce cizího jazyka - ochutnávka 1
Patří virtuální realita do výuky cizího jazyka? Je možné snadno s virtuální realitou začít, i když není učitel odborníkem na tuto oblast?
Vyzkoušeli jsme virtuální realitu se systémem ClassVR. Se systémem jsme se do jisté míry učili sami, postačilo nám pouze úvodní instruktážní školení, kde jsme se seznámili okrajově s technickou stránkou systému, základní obsluhou brýlí (zapínáním, vypínáním brýlí) a základním ovládáním programu (vyhledávání a přiřazování aktivit). V tomto článku vám představíme opravdu tu nejjednodušší aktivitu, konkrétně popis obrázku a realizaci rozhovorů na konkrétním místě.
Aktivita je vhodná pro úplné začátečníky, kteří se teprve brýle učí využívat a nechtějí vytvářet vlastní aktivity. Je samozřejmostí, že klíčové je pro nás vést a podporovat žáky v komunikaci, nejen při každodenních situacích. Aktivitu lze tedy chápat jako popis obrázku s využitím VR brýlí. V databázi v oddílu ClassVR jsme si v sekci „Jazyky“ ve vytvořené složce Německo vyhledali pekárnu a letiště. Obsah jsme přetáhli do playlistu, v závislosti na aktivitě zvolili aktivitu pro jednotlivce nebo pro skupiny a následně odeslali žákům.
Konkrétně simulaci pekárny jsme doručili do všech zapnutých brýlí. Žáci si nasadili brýle a společně se podívali do prostoru pekárny, k pultu s nabídkou zákusků či plněných baget, k pokladně, ke kávovaru, ke stolům, prohlédli si obrázky německých pamětihodností (konkrétně zámku Neuschwanstein, Braniborské brány, Drážďan a Hamburku. Některé z aktivit dělali žáci individuálně (sami se pohybovali v prostoru) a následně se o tom bavili s učitelem, jiné skupinově (celá skupina, kdy učitel kladl otázky k obrazům pamětihodností na zdi, nebo ve dvojicích, kdy společně popisovali žáci obrazy nebo realizovali rozhovory). Učitel může na počítači snadno sledovat, co žáci právě vidí, případně kde konkrétně se v prostoru pohybují.
Varianta A: individuální práce
Každý žák si prohlédne obrázek nebo budovu (např. pekárnu nebo letiště) a nachystá si krátký popis toho, co vidí. Žák se může sám procházet prostorem nezávisle na učiteli.
Varianta B: skupinová práce
Žák i učitelé navštěvují místo společně, mohou prostory i procházet a učitel jim klade návodné otázky k popisu. Pokud učitel zvolí tuto skupinovou aktivitu, vidí v brýlích, kde se ostatní žáci nachází, stejně tak i ostatní žáci vidí své spolužáky i učitele. Aktivitu lze rozšířit i o realizaci rozhovorů v prostoru. Například část žáků se stane obsluhou v kavárně a ostatní se stanou zákazníky a budou si objednávat dle svých preferencí, procvičí si vybranou slovná zásobu a fráze. Výhodou je, že si žáci vyzkouší realizovat rozhovor v simulaci reálného prostředí. Díky vizualizaci prostředí se alespoň trochu mohou cítit jako v opravdové kavárně.
Vzhledem k tomu, že někteří žáci jsou citliví na obraz v brýlích, a také někteří neudrží svoji pozornost dlouhodobě, je nutné aktivitu naplánovat na kratší čas, případně zařadit během práce přestávky, kdy žáci odloží brýle a diskutují o tom, co viděli.
Testování probíhalo na Střední odborné škole, Praha 5, Drtinova 3/498. Nyní plánujeme, jak dále využít brýle pro snadnější zprostředkování každodenních situací ve výuce, případně pro větší zapojení výuky reálií. V rámci podpory rozvoje informační gramotnosti a digitálních kompetencí žáků plánujeme také, že si žáci budou vytvářet simulace sami.
