Co zjistila ČŠI o stavu digitálních technologií ve školách?

Česká školní inspekce vydala v září tematickou zprávu k využívání digitálních technologií v českých školách. Výsledky bohužel nejsou příliš potěšující. Dlužno říci, že pod pojmem ICT jsou víceméně sledovány počítače, notebooky a přenosná žákovská zařízení, zatímco interaktivní tabule a další technologie jsou ve zprávě zmíněny jen okrajově. Vybíráme ze zprávy klíčová zjištění a zajímalo by nás, jak to vidíte vy, ředitelé ICT podporujících škol? Vyplňte nám stručnou anketu a v příštím newsletteru můžeme porovnat výsledky s celostátním průměrem:

https://anketa-ke-zprave-csi.vyplnto.cz/

 

Většina zjištění a doporučení ČŠI v této zprávě navazují na jednotlivé oblasti Strategie digitálního vzdělávání. Mimo řady dílčích zajímavých zjištění je v závěru krásně nastaven cílový "standard", resp. kritéria kvalitních podmínek využití digitálních technologií pro ZŠ, SŠ a VOŠ.

Závěrečné celkové hodnocení stavu ICT ve školách totiž uvádí komplexní vyhodnocení skupiny indikátorů, u kterých je zřejmé, že ovlivňují hodnocení podmínek využití digitálních technologií ve vzdělávání skutečně zásadně. U těchto indikátorů byly zvoleny neoddiskutovatelné minimální úrovně kvality, zcela obvyklé v jiných srovnatelných oblastech využití digitálních technologií. Jde o tyto indikátory a úrovně:
- Škola má formulovánu ICT strategii (v libovolné formě), kterou v posledním roce aktualizovala. 
- Škola má vlastního správce ICT, a to na hlavní pracovní poměr nebo prostřednictvím DPP/DPČ.
- Více než 50 % učitelů má k dispozici vlastní počítač nebo jiné zařízení.
- Počítače (nebo jiná odpovídající zařízení) pro žáky jsou obnovovány nejpozději po 7 letech stáří.
- Škola je dostatečně pokryta (alespoň 60 % učeben) vnitřní sítí pro připojení počítačů nebo jiných zařízení (podpora BYOD).

Škola splňující tyto parametry má tedy zpracovanou koncepci provozu a rozvoje ICT, jejíž naplňování zajišťuje mimo jiné vlastní určený kvalifikovaný a odborný zaměstnanec, který má na starosti také komplexní správu, zajištění bezpečnosti a dalších náležitostí v dostatečné časové dotaci. Učitelé využívají technologie mimo jiné i proto, že je mají kdykoliv k dispozici pro svou práci (ostatně jako libovolné ostatní profese s vysokoškolským vzděláním). Technika pro žáky je soudobá a umožňuje bezpečné využití standardního a aktuálního SW a internetových služeb, přičemž žáci mají podmínky i pro využívání svých vlastních zařízení.

A jaký je reálný stav? Viz přiložená tabulka dle krajů a typů škol. Podíl škol naplňujících zcela minimální standardy kvality podmínek je kriticky nízký, v segmentu ZŠ podíl takových škol nedosahuje ani 10 % (bez výraznějších regionálních rozdílů). Uspokojivá situace nepanuje ani v segmentu SŠ a VOŠ, kde podíl vyhovujících škol tvoří jen o něco více než 20 %. Za povšimnutí zde však stojí vcelku výrazné regionální rozdíly - přístup krajů-zřizovatelů. Tato role je pak zjevně vykonávána značně odlišně (s různými strategickými prioritami), v oblasti digitálních technologií je na tom nejlépe Zlínský kraj (33,3 % škol naplňujících zvolená kritéria), nejhůře Karlovarský kraj (10,5 % škol), kde je situace nejhorší i v segmentu velkých ZŠ.

Všechny souvislosti (a zejména nedostatky) popisované v této zprávě potvrzuje také průzkum názoru ředitelů orientovaný na to, jaké faktory z jejich pohledu nejvíce brání intenzivnějšímu využívání ICT ve výuce. Z obsahu následující tabulky je zřejmé, že tyto subjektivní výpovědi se nijak výrazně neliší od závěrů odvozených na základě objektivních dat uvedených v této zprávě.