Šedesát šest dětí z kamenické školy se bude od září učit s vlastními notebooky
První školní rok projektu VZDĚLÁNÍ21 zakončilo 63 procent dětí z pilotní třídy s vyznamenáním. Základní škola T. G. Masaryka z České Kamenice zapojí od nového školního roku do projektu další dvě digitální třídy.První rok pilotního projektu VZDĚLÁNÍ21 proběhl na Masarykově základní škole v České Kamenici velmi úspěšně: „Ze dvaceti čtyř žáků digitální 6. třídy si patnáct odneslo domů vysvědčení s vyznamenáním,“ říká Daniel Preisler, ředitel školy. Tato třída bude až do ukončení základní školní docházky pokračovat ve výuce se zapojením osobních žákovských i učitelských netbooků, interaktivních učebnic a tabulí.
Nová forma výuky se rozšíří také na budoucí 6. ročníky, celkem tedy škola bude mít tři plně digitální třídy celkem pro 66 žáků. Učitelé si výsledky žáků digitálních tříd pochvalují: „Jsem velmi spokojen se studijními výsledky dětí, ukazuje se, že naše rozhodnutí zapojit se do projektu VZDĚLÁNÍ21 bylo správné,“ říká ředitel Daniel Preisler a dodává: „Také zájem rodičů je obrovský, digitální výuka se stala velmi oblíbenou, není ale možné pokrýt najednou náklady na všechny žáky školy. Museli jsme proto před začátkem letošního školního roku oslovit rodiče, kteří mají zájem, aby se jejich dítě vzdělávalo digitálně, zda jsou ochotni se finančně spolupodílet. Podporu jsme našli u všech rodičů.“
Odborníci z Karlovy univerzity označují výuku za „výrazně motivující“
Odborný garant projektu, kterým je Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy Praha, zpracovává souhrnnou zprávu, která má zhodnotit první rok pilotní fáze projektu. Zpráva bude publikována v srpnu letošního roku. „K dispozici budou také první výsledky dovednostních i znalostních testů žáků zapojených v projektu a současně porovnání se žáky stejného ročníku, kde probíhá výuka klasickou formou,“ říká Nataša Mazáčová z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy Praha.
Digitální výuka žáky v řadě aspektů motivuje, což vyplývá z dosavadních poznatků odborného garanta projektu. „Tato forma výuky je pro žáky motivující zejména kvůli důrazu na možnost variability interakcí a rozšířeným možnostem využití multimediálních nástrojů ve vyučovacích hodinách. Do velké míry však záleží na učiteli, zda tohoto potenciálu využije“, vysvětluje Nataša Mazáčová.
Rodiče: Digitální výuka je pro naše děti zajímavější
Skutečnost, že hodiny jsou pro žáky zajímavější a získávají při nich více informací zejména díky interaktivním učebnicím a větší dostupnosti informací, potvrzuje i průzkum provedený mezi rodiči a žáky pilotních tříd na konci května. „Devadesát osm procent rodičů uvedlo, že nová forma výuky je pro jejich děti zajímavější a více je motivuje k přípravě do školy,“ říká Markéta Mead, tisková mluvčí projektu VZDĚLÁNÍ21.
Stejný názor jako rodiče mají také děti. „Devadesát pět procent dětí potvrdilo, že práce s interaktivními učebnicemi, tabulemi a notebooky je velice baví, a myslí si, že více baví i jejich učitele. Dále z průzkumu vyplynulo, že si děti myslí, že jejich učitelé práci s informačními technologiemi dobře zvládají, což je samozřejmě cenné zjištění,“ doplňuje Markéta Mead.
Kamenická škola je průkopníkem, další školy letos přibudou
Škola v České Kamenici se stala loni jednou ze tří pilotních škol projektu VZDĚLÁNÍ21, který sleduje možnosti zapojení informačních technologií do výuky na základních školách. Projekt oslovil téměř dvě stě zájemců z řad základních škol, kteří by rádi tento koncept do vlastní výuky v budoucnu zapojili. Více než dvacet škol potvrdilo vážný zájem se připojit. Pět z nich v současné době jedná o možnostech realizace projektu.
„Klíčovou podstatou projektu je smysluplně propojit moderní technologie s kvalitním vzdělávacím obsahem,“ vysvětluje koordinátor projektu Jiří Havlík z Nakladatelství Fraus. „Naším cílem je vytvořit platformu, která by byla použitelná pro jakoukoli základní, případně i střední školu v České republice. Připravili jsme ve spolupráci s partnery projektu unikátní koncepci, kterou budeme po dobu minimálně čtyř let společně podporovat a vyhodnocovat,“ dodává Jiří Havlík.
Další rozvoj projektu závisí na finančních prostředcích, které je třeba na vybavení škol shromáždit. Zatím se daří výuku financovat z rozpočtů škol, dotací od zřizovatelů nebo za pomoci různých grantů, ale v některých případech jsou finančně zainteresováni i rodiče: „Spoluúčast rodičů může školám výrazně pomoci při otevírání nových tříd. V základní škole T. G. Masaryka přispěli rodiče na pořízení netbooků pro děti částkou 6 tisíc korun za kus, což je zhruba padesát procent hodnoty netbooku“, uzavírá Markéta Mead.