MY JOURNEY TO CALGARY 1990 - 2015

Jak to všechno začalo?

Prostě jsem přísahala, tak jako každý, kdo končí svá studia na vysoké škole. Někdo, že bude léčit nemocné, jiný, že postaví most, který nespadne. Já přísahala na to, že budu ostatním pomáhat hledat tu jejich cestu za vzděláním. Cest jsme společně našli mnoho. Posuďte sami. Ta moje mě zavedla až do Calgary.

Ve škole se každý den něco děje. Žádný den není stejný, tak jako není stejná žádná třída, tak jako nejsme stejný žádný z nás. První rok ve škole každého změní. Ať již školáčka plného očekávání, nebo paní učitelky či pány učitele plné odhodlání předat to nejlepší z každého z nás. Každý den nevstáváme pravou nohou, ale takové dny brzy upadnou v zapomnění. S radostí však vzpomínáme na ty dny, kdy jsme měli radost sami ze sebe, ze své práce, z něčeho, co se nám opravdu podařilo. A těch je opravdu mnoho, zdaleka by se nevešly do jedné knížky. Tak aspoň připomeňme ty nej…

Za zmínku jistě patří vystoupení Co byli Čechové, se kterým jsme slavili úspěch na brněnské scéně dětských divadelních souborů. Tehdy jsme se hodně věnovali hudbě, tanci, zpěvu. S příchodem moderních technologií do výuky jsme se učili hledat užitečné informace na internetu a zpracovávat je při projektovém vyučování. Za projekt Od zrníčka ke chlebu (a podotýkám, že skutečně vlastníma rukama upečenému) jsme dostali ocenění kanadské firmy SMART Technologies, které jsem převzala v Praze na Kanadském velvyslanectví. Děti projektové vyučování nesmírně baví, takže další na sebe nedalo dlouho čekat. Interaktivní tabule SMART Board ve třídě nabídla nespočet možností jak výuku zpestřit a obohatit a žáci pro samé nadšení neměli ani čas na zlobení. Byli jsme průkopníky v používání hlasovacího systému Turning Point a škola sbírala jedno ocenění za druhým díky inovativním postupům a metodám ve výuce.

Při projektovém dnu se čtvrťáky Cestujeme po Evropě mě tehdy vůbec nenapadlo, že se jednou podívám i na jiný kontinent. A netrvalo to ani tak dlouho a nevyřčený sen se stal skutečností. Jen najít tu správnou cestu. A to skvěle uměl první ředitel naší školy Mgr. Miloslav Hubatka, který se nezastavil před žádnou výzvou. Kdo jiný si troufl mít vlastní stánek na Invexu 2009 na Brněnském výstavišti, kde se naše škola prezentovala na výstavě moderních technologií se svým vzdělávacím programem opřeným o jazyky a moderní technologie? Prezentovali jsme i výukový software a metody, které používáme ve výuce. Součástí byly i dva doprovodné programy – ICT Fórum a SMART Board klub, kde jsme sdíleli své zkušenosti s dalšími školami i firmami, a připravovali si tak podmínky pro svůj další rozvoj v této oblasti. Netrvalo dlouho a naši školu navštívil i ministr školství Ondřej Zelený, který diskutoval s vedením školy o současném školství, jeho trendech i problémech, které jej nyní trápí. Ministr Liška se živě zajímal o náš integrační model rozvoje nadaných a při té příležitosti nahlédl i do učeben a nechal si od učitelů předvést ukázky z jejich hodin. Zajímal se nejen o interaktivní tabule, ale i další pomůcky a o modely vyučování, které učitelé používají ve vyučování a realizují tak zmíněný model vyhledávání a výuky nadaných žáků v běžné škole. Před svým odjezdem pan ministr ještě stačil navštívit trénink našich gymnastů a ukázal, že sám má ke sportu opravdu blízko.

Za mimořádný úspěch považuji finále českého kola celosvětové soutěže Innovative Education Forum 2010, které proběhlo na Obchodní akademii v Heroldových sadech v Praze v rámci konference Inovace ve výuce. Od listopadu roku 2009 měli čeští učitelé možnost přihlašovat své inovativní projekty do této soutěže a získat nejen zajímavé ceny, ale zejména možnost reprezentovat Českou republiku na evropském finále v Berlíně. Mezi desítku nejlepších ze základních a středních škol jsme postoupili se žáky 3.B a projektem Chobotničky z 1.B. Obhajovat svou práci se mnou jeli i tři zástupci žákovského kolektivu – Veronika Profotová, Martina Kmeťová a Šimon Novotný. Připravili svůj stánek s prospekty z projektu a dokonce si svou práci celou sami odprezentovali na tabuli SMART Board před odbornou porotou složenou ze zástupců společností Microsoft, Nakladatelství Fraus, vzdělávací společnosti Hyl, společnosti Intel, HP a Výzkumného ústavu pedagogického. Animovaný film Chobotničky z I.B, ale vůbec celá realizace projektu, zaujal porotu natolik, že jej ocenila třetím místem a navíc i zvláštní cenou poroty. Obdiv si však získal i od ostatních soutěžících a účastníků konference, kteří nešetřili pochvalnými slovy. A tak se žáci vraceli domů nejen s dárky od společnosti Microsoft a HYL, ale především hřejivým pocitem dobře odvedené práce. Jako bonus získali žáci ještě od firmy AV MEDIA SMART flashky při konferenci Jarní inspirace, kterou pořádala ZŠ JUDr. Josefa Mareše.

U příležitosti diskusního fóra Svět kolem nás se mění, mění se i vzdělávání? na škole OPEN GATE v Babicích proběhlo také vyhlášení vítězných škol a předání cen soutěže časopisu Moderní vyučování o nejlepší "školní projekt" v 7 kategoriích ve spolupráci s partnery Microsoft, Hewlett-Packard, AV MEDIA, Student Agency, Nakladatelství Fraus, PAFAAS, 74.cz. Cenu Právo používat logo EDU excelence získali pouze hlavní vítězové z každé kategorie. Irena Brifordová ze společnosti Microsoft mi tehdy předala cenu za vítězný projekt Cestujeme po Evropě, při kterém žáci kromě již standardně využívaného SMART Boardu aktivně pracovali i v digitálních hnízdech.

Nejenom prací živ je člověk, hledět musí i na zábavu a koníčky. Pořádný hřebec se mi zrodil z Klubu sportovní gymnastiky Znojmo a já měla tu čest z rukou předsedy Českého olympijského výboru Milana Jiráska převzít ocenění za svou práci v oblasti sportu a mimoškolní činnosti dětí. Soutěže Zlatý oříšek pro talentované děti se dosud zúčastnili dva zástupci naší školy Jiří Kostik a Michal Duda, kteří si přidali do své sbírky medailí i toto významné ocenění. Nejúspěšnější závodník klubu František Černý dnes obléká reprezentační dres ČR.

Konference naší školy – Jarní inspirace, která je zaměřena především na moderní formy výuky, rozvoj nadaných žáků a na využívání moderních technologií ve výuce na ZŠ, ale také spousta jiných konferencí, SMART klubů, ukázkových hodin, workshopů, seminářů, webinářů, školení, setkání lektorů, tvorba interaktivních učebnic, metodických a digitálních materiálů - to vše je náplň práce SMART Excemplary Educators, mezi něž jsem byla nominována a vybrána na podzim 2014. Zdaleka nelze vzpomenout na všechny cestičky ve světě vzdělávání, ta zatím poslední však za zmínku jistě stojí.

Celoroční spolupráci s anglickou školou v Richmondu, odkud k nám do třídy 2. E přišla nová spolužačka Safinka, jsme završili videem z projektu How I prepare my students for a better world, kde jsme při práci kromě SMART Boardu, SMART Response, digitálního hnízda využili i novinku na poli interaktivní výuky SMART Table. A zatímco 1. máje slavil Svátek práce mnohý na oslavách ve městě s přáteli či na zahrádce v kruhu rodinném, mně se tajil dech nad pozvánkou na Celosvětový Summit učitelů do Kanady. Nejoriginálnější dárek k Svátku práce, jaký jsem vůbec mohla dostat. A jsem za něj vskutku vděčná nejen těm, kteří mě obdarovali, ale všem, kteří mě pracovat naučili. Mým učitelům i mým žákům. Protože jen společná práce má smysl. Protože jen ten, kdo touží po poznání a po vzdělání, najde tu svou cestu.

Sen, nebo skutečnost?

18. - 27. července 2015, CALGARY

Zatímco moji blízcí se ukládají ke spánku, mně začíná nový den. Sním, či bdím? Časový posun vám přidá pár hodin života navíc a vy nevíte, nad čím žasnout dříve. Zda obdivovat nemizící úsměv letušek během jedenáctihodinového letu či vůbec žasnout nad znalostmi a uměním konstruktérů, montérů, pilotů dostat takovou masu železa do vzduchu a přemístit ji z kontinentu na kontinent. Bleskne vám hlavou, do jaké školy chodili? Kde se tohle všechno naučili? A naučili se to dobře, chvalitebně či výborně? Jak moc či málo tu záleží na tolik diskutované známce? Náš pilot přistál na výbornou. A já byla ráda, že se svou novou roommate Gerd z Finska stojím na pevné zemi na recepci svého dočasného domova v Calgary. Naše první společná cesta vedla, kam jinam, než na obhlídku rozsáhlého polytechnického institutu SAIT. Moderní prosklené budovy neskutečných tvarů přímo vybízeli k návštěvě. Nás však široký chodník lemovaný širokými trávníky a stromy včetně naší české lípy přivedl až k hlavnímu vchodu vystavěnému ve stylu anglických oxfordských a cambridgeských univerzit. Na dvou věžích vedle vstupního portálu nechyběly vlajky značící obrovskou národní hrdost. Zrak by zůstal upřen na dokonale provedenou stavbu, kdyby se neotočil na fotografa toužícího po zvěčnění okamžiku. Ten pohled byl však ještě neskutečnější než ty před tím. Za otevřeným volně přístupným sportovním areálem nad třípatrovými podzemními garážemi se v celé své kráse pyšnilo samotné centrum Calgary. Jakoby se vytahoval jeden mrakodrap nad druhým, kdo bude vyšší. Sen či skutečnost? Snímek není fotomontáž. Já vím, že jsem tu skutečně byla. Večery jsou dlouhé a teplé, ale nám jedna noc prostě chybí. Takže hajdy na kutě. Jenže kdo by spal uprostřed takové nádhery. S prvním ranním rozbřeskem se jdu znovu přesvědčit, jestli se mi to opravdu nezdá. A jsem moc ráda, že ne. Že si to tu budu užívat plnými doušky, i když po pravdě řečeno, vlastně ani netuším, co mě všechno čeká.

Ráno nemohli dospat ani ostatní účastníci Summitu. Tak jsme se po brzké snídani vydali vstříc té obrovské skleněné kráse. Naši štědří hostitelé nás obdarovali i jízdenkami na místní dopravu, tak jsme měli o starost méně. Město nás přivítalo neskutečnou čistotou, všude přítomnou zelení a květinami. Na širokých ulicích vedle sebe jela auta malá i ta větší, avšak žádný hluk ani smog nás neobtěžoval. A když jsem zapomněla, že jsem ve městě uprostřed křižovatky, řidiči trpělivě počkali, až zachytím ten neskutečný pohled vzhůru k nebesům na svůj fotoaparát. A že ten pohled stál za to. Nic to však nebylo proti pohledu opačnému. Navíc skrz prosklenou podlahu. Něco pro opravdu silné žaludky. Nejdříve jsem se raději držela železné konstrukce, ale protože již vím, že odvážnému štěstí přeje, i já se po vzoru svých kolegů odhodlala ke vstupu na skleněnou plochu. K mému údivu jsem se z digitálního anglicky mluvícího průvodce dozvěděla o budově stojící na této Zemi stejně dlouho jako já a musím říci, že se tehdejším inženýrům opravdu povedla. I ostatní budovy stojí za pohled. Ať již shora či zdola. Mě však dole kromě budov zaujali i lidé snad z celého světa. Na ulicích se bavili mladí či starší, pleti světlejší či tmavší, oblečení dle svých zvyklostí a pohodlí. Nikde žádný křik či hádky. Žádné posprejované domy či odpadky na ulicích a policistu jsem za celou dobu nikde nepotkala.

Mnoho bylo dojmů a zážitků, třeba se připravit na slavnostní zahájení Summitu. Měla jsem velké obavy, zda budu rozumět anglicky mluvícím kolegům z celého světa. Ty se však rozplynuly hned u kulatého stolu, kdy jsem se při seznamování omlouvala, že jsem se ve škole učila rusky, trochu německy a s angličtinou na tom nejsem zatím tak dobře. Většina z účastníků dělala samé obdivné Wow!, protože celý život mluví jen anglicky a jiný jazyk se neučili. S ruštinou jsem si hned získala novou přítelkyni ze Sibiře Yulii, ale nutno podotknout, že i tu ruštinu budu muset hodně oprášit. Nicméně zkušenost pro školní škarohlídy, kteří  mručí, k čemu jim to či ono všechno bude: nikdy nevíte, jaké znalosti a dovednosti ve svém životě uplatníte. Proto učte se, učte se, učte se.

77 učitelů z 22 zemí světa od Austrálie, přes Rusko, Jihoafrickou republiku, Chile, Francii, Holandsko, Mexiko, Skotsko, Rakousko, Anglii, Finsko, Belgii, Itálii, Španělsko, Německo, Norsko, Švédsko, Peru, Uruguay, USA, Českou republiku až po pořádající Kanadu přivítal v Calgary na slavnostní večeři mluvčí Marc Prensky, který hovořil o tom, co je úspěch ve vzdělávání. Všichni víme, že naši studenti budou tím lépe pracovat, čím lépe je připravíme na budoucnost. Ale kolik z nás to skutečně dělá? Bohužel, ne mnoho, protože tento vzdělávací program ještě neexistuje. Nové technologie zesilují lidské touhy; ale řešení leží uvnitř lidí – v jejich srdci, v jejich mysli. Technologie samy o sobě nemohou připravit naše studenty na budoucnost.

Prensky vysvětlil, že žijeme v nové a měnící se situaci. Svět se pohybuje ve zrychleném tempu, kdy populace dramaticky roste. Technologie nám může pomoci udržet krok s naším neustále se měnícím světem. Ale my  musíme se připravit naše studenty, aby se globálně propojili a společně hledali řešení problémů reálného světa. "Když jsem ztratil mobilní telefon, jsem ztratil půlku mozku," řekl student střední školy. Mysleme mozky dnešních dětí propojených dohromady internetem. Budeme-li zacházet s dětmi tak, jak před 50 lety, pak je nejsme schopni připravit na budoucnost.

Prensky vysvětlil: "Děti se přizpůsobují budoucnosti mnohem rychleji, než mnozí z nás. Nové technologie umožní našim dětem dělat nové a velké věci na světě, a to dříve, rychleji, a v mnohem větším množství." Naše děti potřebují, s naší pomocí, rozvíjet srdce, mysl, a budou-li používat technologie moudře, dosáhnou pozitivní věci.

Nezapomenutelným zážitkem bylo setkání s Gregem Estellem, SMART´s Prezident of Education. Celý týden byl plný perfektně zorganizovaných přednášek, workshopů, diskuzí, novinek a trendů ve vyučování a ve světě technologií vůbec, bez nichž  se současné vzdělávání dětí pro budoucnost prostě neobejde. Zážitkem bylo spolupracovat se skupinou Hackathon na vylepšování softwaru SMART Notebook 15, SMART amp, SMART kapp. Spoustu inspirace nabídly Teambuilding activity, Peer to peer learning, Global Collaboration, Trends in Education, Naturally Innovate, Google apps for Education, Butterfly Effects, Fireside Chat, společné Icebreaker a mnoho dalších aktivit. Tou nejcennější zkušeností je bezesporu navázání spolupráce se školami z celého světa, což se samozřejmě velmi pozitivně promítne i do jazykové výchovy našich žáků.

Thank you! bylo slyšet ze všech stran při předávání slavnostních certifikátů v sále firmy SMART Technologies. Neuvěřitelné jakou vážnost jsme tu my učitelé v Kanadě měli. A já děkuji, že i v naší České republice je stále více žáků, kteří místo výmluv a kličkování, hledají svou cestu ke vzdělání, a že je i mnoho rodičů vážících si učitelů, za jejich trpělivost a nikdy nekončící práci.