Jak probudit robotiku k životu? Společné setkání škol nad VEX IQ
V mnoha školních kabinetech odpočívají robotické stavebnice, které čekají na své plné využití. My jsme se rozhodli ty naše „probudit k životu“. Společně se Štěpánem z MŠ a ZŠ Klecany jsme pro žáky 6.A ze ZŠ Litvínovská 600 připravili motivační „soutěž-nesoutěž“. Cíl byl jasný: ukázat, že robotika je především o týmové spolupráci a radosti z objevování a může se zapojit každý.
Spolupráce jako základní stavební kámenŽáci z pražského Proseka vyměnili školní lavice za moderní dílnu v MŠ a ZŠ Klecany. Abychom podpořili komunikaci a měkké dovednosti (soft-skills), rozdělili jsme děti do smíšených čtyřčlenných týmů – dvojice z Prahy 9 k sobě losem získala parťáky z Klecan. K dispozici měly týmy chromebooky a profesionální sady VEX IQ.
Bylo fascinující sledovat odlišné strategie, které různorodé týmy (čistě dívčí, chlapecké i smíšené) zvolily:
- Specializace: Část týmů vsadila na dělbu práce – jedna dvojice bleskově montovala autíčko s radlicí, zatímco druhá v chromebooku ladila logiku programu.
- Společný brainstorming: Jiné skupiny postupovaly krok za krokem společně, radily se nad každým technickým detailem i blokem kódu.
- Strategické tempo: Zatímco někteří „střelci“ měli hotovou konstrukci velmi rychle, jiní věnovali více času plánování, což se jim později vyplatilo při přesnosti programování.
Úkol byl definován jasně: během 4 vyučovacích hodin sestavit robotické autíčko s radlicí a naprogramovat ho tak, aby z červeného čtverce co nejrychleji vytlačilo čtyři kostky.
Pro žáky šlo o významný technologický posun. Klecanští jednou postavili autíčko z VEX IQ, prosečtí šesťáci poznali jen VEX GO, která je nižší řadou VEX IQ. Samotné „oživení“ stroje bylo premiérou pro obě strany – děti dosud programovaly pouze virtuálně na monitorech v blokových programech. Přenos kódu do fyzického stroje, který musí reagovat na reálné prostředí, jim otevřel zcela nový obzor.
Čtyři hodiny utekly v neuvěřitelném nasazení. Cvakání plastových dílů střídaly diskuse nad algoritmy a nadšené výkřiky, když robot poprvé skutečně „vymetl“ kostku za čáru. Aby si hlavy od techniky odpočinuly, využili jsme i přestávku na čerstvém vzduchu při hrách s míčem, což podpořilo další neformální seznamování.
V závěrečném klání nešlo jen o rychlost. I když se ne každému týmu podařilo vyladit program přesně podle představ, všechna autíčka nakonec jezdila – a to je v robotice ten nejdůležitější úspěch. Žáci dokázali, že se technologií nebojí a umí spolupracovat v úplně novém kolektivu.
Pomyslnou třešničkou na dortu byl výkon nejúspěšnějšího týmu, který vybojoval zlaté poháry pro obě zúčastněné školy. Velké poděkování patří MŠ a ZŠ Klecany za pozvání a skvělou organizaci. Tato akce nám potvrdila, že propojování škol a společné projekty celých tříd jsou cestou, která dává moderní výuce ten pravý smysl.
Těšíme se na další spolupráci.
