Jak na skupinové a kooperativní učení? (2. díl)

Přinášíme vám pokračování našeho miniseriálu, tentokrát se podíváme, kde se objevuje práce ve skupinách nejčastěji a na doporučení pro zařazování kooperativních aktivit do praxe školy.

 

(1. díl: Proč zavádět práci ve skupinách do vyučovacího procesu?)

KDE SE OBJEVUJE PRÁCE VE SKUPINÁCH NEJČASTĚJI?

 

Skupinová práce

o  Přiskupinové práci zpravidla chceme od třídy získat co nejvíce názorů/informací (zejména v rámci evokace).

o  Žáci začínají pracovat individuálně či v malých skupinkách, pak se spojují do větších skupin, které pak prezentují, na co přišly.

o  Při individuální práci můžou být někteří žáci pasivní, ale komunikace ve skupině je zpravidla do problému vtáhne.

  

Kooperativní učení

o  Každý žák se na tvorbě produktu i fungování procesu musí podílet, jinak skupina nesplní úkol.

o  Úkol je natolik náročný, že žádný žák není schopen splnit úkol za skupinu, což vyžaduje nastavení principu spolupráce.

o  Skupiny mezi sebou nesoupeří – cílem je v daném čase odvést co nejkvalitnější práci (proto se neosvědčuje zadávat skupinám stejný úkol).

o  Žák, který by odmítl pracovat, se vystavuje riziku, že skupina úkol nesplní.

o  Často se fungování kooperativního učení podpoří tím, že žák dostane (losuje si, vybírá si) roli s popisem, co má dělat, co jeho role obnáší.

 

 

 

Skládankové učení

o  Při skládankovém učení žáci pracují ve dvou typech skupin – tzv. domovských a expertních.

o  Domovské skupiny tvoří žáci různých zájmů, schopností, dovedností i zkušeností. Domovské skupiny rozpracují úkol/plán, a pak delegují své zástupce do předem definovaných expertních skupin.

o  Zástupci jednotlivých domovských skupin se sejdou v expertních skupinách, ve kterých rozpracují část svého úkolu/plánu tak, že pracují s expertními zdroji informací.

o  Pak se vrací do svých domovských skupin a s výstupy práce v expertních skupinách seznámí ostatní, protřídí je, a pak zahrnou do výstupu své práce.

o  Př.: Žáci mají navrhnout „naučnou stezku“ v okolí školy. V domovských skupinách navrhují, jak by výsledný produkt měl vypadat a která zajímavá místa by měl obsahovat. Pak se nadefinují expertní skupiny: přírodovědci (mapují a popisují přírodovědné zajímavosti okolí školy), historici (historické památky), umělci (sochy, architektura) a technici (technicky zajímavé stavby a jejich fungování). Zástupci domovských skupin přejdou do těchto expertních skupin, kde pracují se expertními zdroji. Nakonec se experti vrátí do domovských skupin a společně vytvoří konkrétní návrh „naučné stezky“. Pak může následovat výběrové řízení a vítězný návrh bude celá třída realizovat.

o  Zkrácená verze skládankového učení je, že se žáci podle svého zájmu přihlásí do expertních skupin, společně s pomocí expertních zdrojů vytvoří produkt dle předem daných kritérií. Pak se (například rozpočítáním) rozdělí do domovských skupin, kde s výstupy seznámí ostatní.

 

Integrovaná tematická výuka a projektové vyučování

o   Východiskem integrované tematické výuky je téma, které si zasluhuje integraci [6] (z pohledu různých oborů – například historická doba, charakteristika nějakého státu ap.), zpravidla probíhá ve třídě po celý den, nositelem tématu je učitel.

o   Výstupem bývá nějaký přehled – myšlenková mapa, výukový plakát, graf, tabulka ap.

o   Východiskem projektového vyučování je nějaký společný produkt či řešení problému, zpravidla probíhá ve škole, obci a je mu věnován dostatečný časový prostor (řádově týdny až měsíce), na začátku dobrého projektu je zájem žáků.

o   Projektové vyučování probíhá podle osnovy:

Ø  cíl (produkt, problém)

Ø  realita (mapování, co máme k dispozici a co budeme potřebovat)

Ø  příležitosti (čím vším bychom se mohli zabývat)

Ø  akční plán (vybereme jednu příležitost a naplánujeme kroky k řešení – kdo, kdy a co bude zajišťovat)

Ø  realizace (postupné plnění akčního plánu)

Ø  vyhodnocení (na základě předem nastavených kritérií).

 

DOPORUČENÍ PRO ZAŘAZOVÁNÍ KOOPERATIVNÍCH AKTIVIT DO PRAXE ŠKOLY 

  1. Jít žákům příkladem
  2. Zařazovat kooperativní aktivity dostatečně často
  3. Omezovat soutěžení (soupeření) v procesu učení
  4. Myslet na vhodné uspořádání učebny a přípravu pomůcek
  5. Společně se žáky nastavovat pravidla pro kooperativní práci
  6. Střídat použité metody
  7. Postupně žáky učit a rozvíjet kooperativní dovednosti (vytváření skupin, výběr rolí ve skupině, dělba práce – každý se na úkolu podílí apod.)
  8. Průběžně hodnotit dosaženou úroveň kooperativních dovedností na základě předem nastavených kritérií hodnocení (žáci dopředu vědí, za co a jak budou hodnoceni)
  9. Průběžně harmonizovat tým třídy

Provozovatel webu AV Media, a.s. jako správce osobních údajů zpracovává na tomto webu cookies potřebné pro zlepšování prostředí webových stránek a pro analytické účely. Podmínky a poučení o správě osobních údajů