Jak na skupinové a kooperativní učení? (2. díl)
Přinášíme vám pokračování našeho miniseriálu, tentokrát se podíváme, kde se objevuje práce ve skupinách nejčastěji a na doporučení pro zařazování kooperativních aktivit do praxe školy.
(1. díl: Proč zavádět práci ve skupinách do vyučovacího procesu?)
KDE SE OBJEVUJE PRÁCE VE SKUPINÁCH NEJČASTĚJI?
Skupinová práce
o Přiskupinové práci zpravidla chceme od třídy získat co nejvíce názorů/informací (zejména v rámci evokace).
o Žáci začínají pracovat individuálně či v malých skupinkách, pak se spojují do větších skupin, které pak prezentují, na co přišly.
o Při individuální práci můžou být někteří žáci pasivní, ale komunikace ve skupině je zpravidla do problému vtáhne.
Kooperativní učení
o Každý žák se na tvorbě produktu i fungování procesu musí podílet, jinak skupina nesplní úkol.
o Úkol je natolik náročný, že žádný žák není schopen splnit úkol za skupinu, což vyžaduje nastavení principu spolupráce.
o Skupiny mezi sebou nesoupeří – cílem je v daném čase odvést co nejkvalitnější práci (proto se neosvědčuje zadávat skupinám stejný úkol).
o Žák, který by odmítl pracovat, se vystavuje riziku, že skupina úkol nesplní.
o Často se fungování kooperativního učení podpoří tím, že žák dostane (losuje si, vybírá si) roli s popisem, co má dělat, co jeho role obnáší.
Skládankové učení
o Při skládankovém učení žáci pracují ve dvou typech skupin – tzv. domovských a expertních.
o Domovské skupiny tvoří žáci různých zájmů, schopností, dovedností i zkušeností. Domovské skupiny rozpracují úkol/plán, a pak delegují své zástupce do předem definovaných expertních skupin.
o Zástupci jednotlivých domovských skupin se sejdou v expertních skupinách, ve kterých rozpracují část svého úkolu/plánu tak, že pracují s expertními zdroji informací.
o Pak se vrací do svých domovských skupin a s výstupy práce v expertních skupinách seznámí ostatní, protřídí je, a pak zahrnou do výstupu své práce.
o Př.: Žáci mají navrhnout „naučnou stezku“ v okolí školy. V domovských skupinách navrhují, jak by výsledný produkt měl vypadat a která zajímavá místa by měl obsahovat. Pak se nadefinují expertní skupiny: přírodovědci (mapují a popisují přírodovědné zajímavosti okolí školy), historici (historické památky), umělci (sochy, architektura) a technici (technicky zajímavé stavby a jejich fungování). Zástupci domovských skupin přejdou do těchto expertních skupin, kde pracují se expertními zdroji. Nakonec se experti vrátí do domovských skupin a společně vytvoří konkrétní návrh „naučné stezky“. Pak může následovat výběrové řízení a vítězný návrh bude celá třída realizovat.
o Zkrácená verze skládankového učení je, že se žáci podle svého zájmu přihlásí do expertních skupin, společně s pomocí expertních zdrojů vytvoří produkt dle předem daných kritérií. Pak se (například rozpočítáním) rozdělí do domovských skupin, kde s výstupy seznámí ostatní.
Integrovaná tematická výuka a projektové vyučování
o Východiskem integrované tematické výuky je téma, které si zasluhuje integraci [6] (z pohledu různých oborů – například historická doba, charakteristika nějakého státu ap.), zpravidla probíhá ve třídě po celý den, nositelem tématu je učitel.
o Výstupem bývá nějaký přehled – myšlenková mapa, výukový plakát, graf, tabulka ap.
o Východiskem projektového vyučování je nějaký společný produkt či řešení problému, zpravidla probíhá ve škole, obci a je mu věnován dostatečný časový prostor (řádově týdny až měsíce), na začátku dobrého projektu je zájem žáků.
o Projektové vyučování probíhá podle osnovy:
Ø cíl (produkt, problém)
Ø realita (mapování, co máme k dispozici a co budeme potřebovat)
Ø příležitosti (čím vším bychom se mohli zabývat)
Ø akční plán (vybereme jednu příležitost a naplánujeme kroky k řešení – kdo, kdy a co bude zajišťovat)
Ø realizace (postupné plnění akčního plánu)
Ø vyhodnocení (na základě předem nastavených kritérií).
DOPORUČENÍ PRO ZAŘAZOVÁNÍ KOOPERATIVNÍCH AKTIVIT DO PRAXE ŠKOLY
- Jít žákům příkladem
- Zařazovat kooperativní aktivity dostatečně často
- Omezovat soutěžení (soupeření) v procesu učení
- Myslet na vhodné uspořádání učebny a přípravu pomůcek
- Společně se žáky nastavovat pravidla pro kooperativní práci
- Střídat použité metody
- Postupně žáky učit a rozvíjet kooperativní dovednosti (vytváření skupin, výběr rolí ve skupině, dělba práce – každý se na úkolu podílí apod.)
- Průběžně hodnotit dosaženou úroveň kooperativních dovedností na základě předem nastavených kritérií hodnocení (žáci dopředu vědí, za co a jak budou hodnoceni)
- Průběžně harmonizovat tým třídy
