BYOD - Bring Your Own Device
BYOD (Bring Your Own Device) znamená – přines si své vlastní zařízení. V praxi tedy žáci využívají vlastní technologie (mobilní zařízení, iPad, tablet apod.) pro řešení celé řady vzdělávacích aktivit (např. práce s online materiály, kvízy, skupinové práce). V tomto příspěvku vám představíme základní výhody a nevýhody práce s tímto konceptem.
V současné škole velmi často využívají žáci svá mobilní či jiná zařízení pro práci v hodině, například si vyhledávají informace, využívají LMS (MS Teams, Google Classroom, Moodle), pracují se slovníkem, připojují se ke kvízům (Kahoot, Quizlet, Blooket apod.), pracují se SMART Lumiem (kvízy, brainstorming, interaktivní prezentace apod.). Níže se zaměříme na některá témata, která by školy při práci s tímto konceptem neměly opomenout.
Mezi základní výhody patří:
Žáci nejsou přetěžováni, aby se učili pracovat pokaždé s novým operačním systémem, pokud nejsou jeho běžnými uživateli. Zároveň to může ušetřit čas, než by se žáci přihlásili do školních zařízení nebo by je učitel distribuoval žákům před začátkem aktivity.
Bezesporu se jedná o snížení finančních nákladů pro školu, škola nemusí kupovat tak velké množství zařízení, spravovat je, starat se o jejich aktualizace a udržitelnost.
Práce s tímto konceptem může podpořit individualizaci a diferenciaci výuky. Žáci mohou na úkolech pracovat vlastním tempem, učitel může zadávat žákům různorodé úkoly, nejen s odlišnou úrovní náročnosti.
Mezi nevýhody lze zařadit:
Ne každý žák chce pracovat se svým osobním zařízením, případně ho nemá k dispozici. Škola by měla zajistit možnost zapůjčení těchto zařízení žákům. I v případě, že si žák zařízení zapomene nebo se mu vybije. Zařízení by měly být učitelům a žákům snadno dostupné k zapůjčení a připravené k okamžitému použití.
Komplikací může být i to, že bude nutné zajistit bezpečné dobíjení žákovských zařízení.
Problémem může být i licencování přístupů k některým aplikacím a nastavení internetového připojení (povolení či blokování některých stránek). Případně propojení zařízení se školní doménou.
Pokud bude využívání této strategie nepromyšlené a zařízení žáků budou dokonce nadužívána, může to způsobit celou řadu komplikací. Žáci se nebudou věnovat vzdělávacím aktivitám, ale například sledovat sociální sítě, dělat úkoly na jiné předměty apod. Technologie mohou také rozptylovat jejich pozornost.
Škola a učitelé musí předem zvážit výhody a nevýhody než s touto strategií začnou pracovat, detailně promyslet koncept využívání vlastních žákovských zařízení. Je dobré modifikovat některé pasáže ve školním řádu s ohledem na práci žáků s vlastními zařízeními, zvážit rizika bezpečnosti a kvality internetového připojení. V neposlední řadě by měla škola zvážit, zda disponují všichni žáci těmito zařízeními. Školám a učitelům doporučujeme zajímat se o aktuální trendy v oblasti BYOD.
Doporučujeme nezapomínat na žáky se specifickými vzdělávacími potřebami, reflektovat jejich možnosti zapojení, aby se pro ně užívání technologií nestalo překážkou. Využití vlastních zařízení a materiálů od učitelů či doplňkových úkolů může být vhodné pro práci s nadanými žáky. V neposlední řadě doporučujeme omezit využívání aplikací a tohoto přístupu na opravdu vhodné aktivity, které mohou podpořit efektivitu učení se.
Velmi doporučujeme zkušenosti se zavádění a využíváním strategie BYOD sdílet se svými kolegy či s jinými školami (například inspirace týkající se formulací ve školním řádu).