Začínáme s robotikou
Z lednové robotické konference pro lektory jsem si odvezla dva ozoboty (verze BIT), spoustu inspirace (díky Štěpánce Baierlové a Evě Fanfulové) a nápad, že i když jsem na mateřské, tak bych mohla s roboty chodit do školy. Domluvila jsem si spolupráci se třeťáky na ZŠ Botanická v Brně a se druháky na ZŠ Šlapanice.
V březnu už jsem měla první hodinu se třeťáky za sebou a byla to fakt zábava. V Brně mají interaktivní tabuli SMART, ale nemají vlastní ozoboty. Bylo tedy nutné třídu 21 dětí rozdělit na skupiny.
Po úvodní motivaci, kdy jsme se podívali na videa a představili si roboty, kteří už v Evropě pracují v nemocnicích, na letištích a v hotelech, nebo v USA pomáhají vojákům atd. měli žáci za úkol zamyslet se nad tím, co je robot, kde ho v běžném životě potkávají, a řekli jsme si, kdo s tímto dnes už mezinárodním slovem přišel. Potom první skupina pracovala 20 minut se mnou na interaktivní tabuli. Zkoušeli jsme pomocí obrázkových příkazů "naprogramovat" nejprve včelku a pak robotickou sekačku - přípravy jsou ve SMART Notebooku ke stažení ZDE.
Pěkné bylo, že úlohy měly několik řešení a mohla jsem sledovat, jak kdo přemýšlí - někteří hned viděli nejjednodušší cestu, která nebyla na programování náročná a na počet příkazů moc obsáhlá. Jiní zase nechali vyniknout svou kreativitu a pustili se do složitějších a klikatějších cestiček, k jejichž kódu potřebovali o mnoho příkazů více.
Druhá skupina se rozdělila do 3 menších skupinek a měla za úkol vyřešit problém - děti měly zjistit parametry čáry, po které je Ozobot schopný jet bez přerušení, otáčení, zmatkování atd. Během svého pokusování se měly zaměřit na prozkoumání barvy čáry - jestli ovlivní to, co Ozobot dělá - tloušťky čáry a její tvar - jestli to může být čára lomená, přímá, jestli se může křížit atd.
I když se ve třídě vyskytnul jeden zkušený "Ozoprogramátor", žádné informace ostatním nepředal a zapojil se jako leader jednoho týmu. Žáci tipovali šířku čáry, po které je Ozobot schopný jet - nejlepší byl odhad 5 mm (ve skutečnosti 4 - 7 mm). Zjistili, že se změnou barvy čáry se změní i barva světýlka Ozobota, některé barvy není Ozobot schopný složit - třeba hnědou. Čára může mít jakýkoliv tvar. Třeťáci se přesvědčili, že se Ozobot umí rozhodovat, kam na křižovatce odbočí, a přišli na to, že nejjednodušší příprava čar byla za pomoci fixů.
Během práce si děti vyzkoušely spolupracovat, pracovat s chybou, vymýšlet nové postupy a úpravy toho, co už vytvořily, komunikovat tak, aby nerušily ostatní, diskutovat o svých výsledcích a ocenit práci druhých. Hlavně to ale byla veliká zábava, která probíhala za podpory mého dvouletého syna!:-) Práce s dětmi mě opět nakopla a už teď přemýšlím o dalších ROBOprojektech.
