Výuka na 2. stupni škol je horší než na 1. stupni, zjistila ČŠI

Testování ČŠI mezi páťáky a deváťáky potvrdilo, že je rozdíl v kvalitě vzdělávání dětí na 1. a 2. stupni základních škol. Mladší děti měly v testech lepší výsledky než ty starší. Problém, že cílem výuky je probrat všechno učivo podle RVP, je výraznější na druhém stupni a může být jedním z příčin horších výsledků starších žáků, podobně jako nedostatek moderních metod ve výuce, mezi které patří třeba skupinová práce. Inspektor upozornil, že děti na druhém stupni pracují ve skupinách méně často než na prvním stupni. Nejméně se deváťáci setkávají se skupinovou prací právě v matematice, kde byly výsledky nejhorší. Naopak nejčastěji se s výukou ve skupinách setkávají v angličtině, ve které dopadly testy nejlépe.

 

Jako již v minulosti dopadli žáci nejhůře v matematice, kterou mají děti zároveň nejméně rády. Podle ústředního školního inspektora Tomáše Zatloukala by se školy měly zaměřit na zlepšení výuky na druhém stupni a větší motivaci žáků i v méně oblíbených předmětech. Zatímco mezi páťáky bylo například v problematické matematice při testování neúspěšných 16 % dětí, v devátých třídách to bylo 31 %. Tito žáci neměli v testu ani 60 % správných otázek, což inspektor označil za minimum, které by měli zvládat.


V lepších výsledcích na prvním stupni se podle Zatloukala odráží mimo jiné lepší přístup učitelů k výuce, jejich kvalitnější pedagogická příprava a moderních vyučovací metody, o kterých se začalo více diskutovat například v souvislosti se zaváděním matematiky podle profesora Milana Hejného. Ten je autorem alternativní metody výuky matematiky, jež spočívá v objevování postupů a tvůrčího hledání řešení samotnými dětmi. Hejného matematika ale sama o sobě není podle Zatloukala klíčem k úspěchu. Děti, které se podle ní ve škole učily, měly v testech ČŠI srovnatelné výsledky s vrstevníky, kteří měli klasickou výuku matematiky. O tři procenta lepší byli ovšem žáci, jejichž učitelé kladli důraz na vybudování lepšího vztahu dětí k matematice. Hůře dopadli ve třídách, kde učitelé prohlásili, že cílem výuky je probrat všechno učivo podle rámcových vzdělávacích programů.


Matematika patří s češtinou a němčinou k nejméně oblíbeným předmětům. Téměř dvě třetiny deváťáků inspekci řekly, že mají malou nebo žádnou zpětnou vazbu v hodnocení od učitele. "To souvisí s tím, že techniky formativního hodnocení se téměř na žádné pedagogické fakultě vůbec nevzdělávají," řekl vedoucí oddělení metodik a analýz ČŠI Petr Suchomel.


Podle Zatloukala je problém výraznější na druhém stupni a může být jedním z příčin horších výsledků starších žáků, podobně jako nedostatek moderních metod ve výuce, mezi které patří třeba skupinová práce. Inspektor upozornil, že děti na druhém stupni pracují ve skupinách méně často než na prvním stupni. Nejméně se deváťáci setkávají se skupinovou prací právě v matematice. Naopak nejčastěji se s výukou ve skupinách setkávají v angličtině, ve které dopadly testy nejlépe. Polovina páťáků a 42 % deváťáků odpověděla v angličtině správně na alespoň 80 % otázek. 

 

Za přijatelný označil Zatloukal výsledek z češtiny, ve které měly alespoň 60 % správně zhruba dvě třetiny dětí z 9. tříd a polovina žáků 5. tříd.


Suchomel zdůraznil, že horší výsledky na druhém stupni nesouvisí s tím, že část dětí odchází z 5. a 7. tříd na víceletá gymnázia. Testy opakovaně ukázaly, že na základních školách zůstává výrazná část dětí s excelentními výsledky. Zároveň se ukazuje, že se na víceletá gymnázia dostávají i děti, které na ně se svými výsledky nepatří.


Zástupci ČŠI dodali, že problém pravděpodobně nevyřeší jednotné přijímací zkoušky na maturitní obory, které se konaly poprvé letos na jaře. Připustili, že zkoušky mohou mít naopak negativní vliv na způsob a obsah výuky na základních školách. Vyplynulo to z průzkumu, který ČŠI udělala mezi učiteli.


Testování se konalo na přibližně 3900 školách. Ve srovnání s rokem 2013, kdy bylo naposledy, si páťáci v angličtině a češtině pohoršili a naopak se zlepšili v matematice. V posledním ročníku základní školy se děti zhoršili v matematice a češtině. Lepší výsledky měli naopak v angličtině. Podle Suchomela to může být kromě jiného důsledek většího výběru kvalitních anglických učebnic, rozšíření výměnných pobytů nebo počtu vícejazyčných škol.

Celou zprávu si můžete stáhnot v příloze.