Nákup pomůcek a vybavení z výzev OP VVV

Na základě četných dotazů ředitelů, ředitelek a příjemců zjednodušených projektů na možnost nákupu pomůcek a vybavení z výzev  Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání ( OP VVV) na tzv. šablony, vydalo MŠMT stanovisko.

Řídicí orgán OP VVV vydává na základě dotazů ředitelů a ředitelek škol/příjemců zjednodušených projektů  informaci k možnostem nákupu pomůcek a vybavení z výzev OP VVV na tzv. šablony.

Při realizaci projektů jsou příjemci povinni řídit se Pravidly pro žadatele a příjemce zjednodušených projektů (dále jen „Pravidla“) a dodržovat platnou legislativu ČR. Pro žadatele a příjemce výzev na šablony byla připravena metodická příručka Příklady dobré praxe, zveřejněná na webu u konkrétní výzvy, kde jsou podrobně popsány možnosti využití finančních prostředků a nákupu pomůcek. 

Dokumentace k výzvě nestanovuje žádné konkrétní pomůcky, které lze nakupovat. To však neznamená, že pro realizaci projektu pomůcky nakupovat nelze. Každá škola má svoje individuální potřeby a každá škola bude aktivity projektu realizovat trochu jinak, tudíž bude potřebovat i jiné pomůcky. 

U projektů s jednotkovými náklady neprokazuje příjemce skutečně vzniklé výdaje, nárok na proplacení prostředků z OP VVV vzniká v případě, že jednotky byly dosaženy v souladu s podmínkami právního aktu. Prakticky to znamená, že při kontrole projektu s jednotkovými náklady Řídicí orgán OP VVV ani orgán finanční správy nebude kontrolovat účetní doklady. 

Pravidla pro účetnictví a dokladování jsou stanovena v kap. 8.3 Pravidel: „Příjemci jsou povinni vést účetnictví v souladu se zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, nebo daňovou evidenci podle zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ale jednotlivé účetní položky ve svém účetnictví nebo daňové evidenci nemusí přiřazovat ke konkrétnímu projektu a nemusí prokazovat skutečně vzniklé výdaje ve vztahu k projektu účetními doklady.“

I když příjemce nevykazuje v projektu skutečně vzniklé výdaje, musí dodržovat právní předpisy ČR pro oblast daní, účetnictví atd., tedy vést účetnictví, či daňovou evidenci, ve které budou mj. zaznamenány finanční transakce hrazené z podpory (avšak nemusí být zaznamenány s přímou vazbou na projekt), podávat daňová přiznání pro daň z příjmů, DPH atd. Orgány finanční správy provádějí kontrolu dodržení daňových povinností (daň z příjmů, DPH apod.), vedení účetnictví atd. V tomto ohledu tedy mohou konstatovat pochybení u příjemce, které se však nebude týkat nedodržení podmínek poskytnutí podpory, ale bude znamenat porušení obecných povinností plynoucích z právních předpisů ČR. Takto zjištěná pochybení však nemají dopad na realizaci projektu podpořeného z OP VVV jako takového. 

S ohledem na výše uvedené tedy platí, že příjemce může v době realizace projektu uskutečňovat jakékoliv výdaje, které budou sloužit k realizaci výstupů zvolených šablon. Za výdaje [1] je možné považovat např. nejen osobní náklady, ale také nákup učebních pomůcek, počítačů, notebooků, tabletů apod. 

Závěr
Je na zvážení školy, na co konkrétně využije finanční prostředky při realizaci projektu. Výzva ani Pravidla nenařizují, co lze či nelze z finančních prostředků zakoupit.

Pokud budou výstupy jednotlivých šablon dosaženy v době realizace projektu a schváleny ze strany poskytovatele dotace, považuje se dotace za použitou v souladu s rozhodnutím o poskytnutí dotace bez ohledu na to, co za ni bylo skutečně příjemcem dotace pořízeno. Budou-li z dotace pořízeny např. didaktické pomůcky, IT technika, audiovizuální technika, kancelářské vybavení, aj., je to z hlediska rozhodnutí o poskytnutí dotace v pořádku. 

 

[1] Jedná se zpravidla o neinvestiční výdaje v případě, kdy cena za pořízení věci nebo souboru hmotných movitých věcí nepřekročí 40 000 Kč (limit pro dlouhodobý hmotný majetek), resp. 60 000 Kč (limit pro dlouhodobý nehmotný majetek, např. software) a doba použitelnosti není delší než 1 rok. Soubor hmotných movitých věcí, je definován v § 24 odst. 4 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů – „Při pořízení souboru hmotných movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, které slouží jednotnému účelu, popřípadě u dalších souborů stanovených prováděcím právním předpisem, se ocení soubor jako celek.“. Tzn., jako soubor hmotných movitých věcí nelze označit věci, které mohou technicky i hospodářsky fungovat samostatně.