Efektivní zapojení všech žáků ve výuce

Nejsem fanoušek frontálního vyučování, kdy žáci pasivně poslouchají výklad učitele, píší si zároveň do sešitů poznámky a podle jednoho zapojeného žáka u tabule zpracovávají úkol do svého pracovního sešitu. Proto učit ve třídě s klasickými třemi řadami lavic je pro mě, dá se říct, utrpením. I když uznávám, že někdy lavice takto opět přemístím, hlavně kvůli klidu ve třídě (po prázdninách apod.).

Dlouho jsem přemýšlela, jak zapojit všechny žáky do všech aktivit a v praxi jsem vyzkoušela hned několik modelů. Od zkušenějších kolegů, lektorů, kteří zapojují nejen interaktivní tabuli do výuky, ale i další SMART doplňky, přišla myšlenka rozdělení třídy do hnízd - center výuky, ve kterých by se žáci mohli soustředit na jeden kontkrétní úkol a pak se posunout k dalšímu stanovišti. Musím přiznat, že to zní jako hra a dětem se takováhle forma výuky líbí. Často tak pracujeme během výtvarných dílen, nebo během projektových dní, či dvouhodinovek, kdy spojujeme teorii s praxí (např. v prvouce a Pč - setí a sázení).


Nejvíc se mi ale osvědčil model poslední, který, podle mého názoru, podporuje jak samostatnou, tak skupinovou práci. Uprostřed se střídají žáci, kteří potřebují častější podporu učitele, v rozích se mohou scházet další skupinky při společných úkolech. Výsledky naší práce prezentujeme na koberci před zraky všech ostatních skupinek.   Nejčastěji ale v jedné hodině střídáme jak samostatnou, tak skupinovou práci. Ráda začleňuji herní prvky, takže se do skupin dělíme například pomocí losování barevných karet, jindy nechám volbu na dětech, nebo podle obtížnosti úkolů skupiny nakombinuji tak, aby všichni všechno zvládli.


Po rozdělení do skupin vysvětlím dětem úkoly a sdělím, jaký čas mají na jejich vypracování. Jedna skupina má za úkol přečíst nějaký článek. Tento systém má velikou výhodu v tom, že když je dítě vyvoláno v malé skupince, není to pro něj tak velká tréma jako před celou třídou. Navíc při 12 minutách čtení v 6 dětech toho každý žák přečte nahlas víc, než když čte celá třída 45 minut. Učitel se také může každému žákovi věnovat individuálně, rozvíjet přesně to, co žák potřebuje, zatímco ostatní skupiny pracují samostatně třeba do sešitu nebo procvičují učivo u interaktivní tabule.   Podle čísel na obrázku můžete poznat, že někteří žáci mají pracovat samostatně, ale skupina číslo 3 buď odchází k tabuli, kde trénují čtenářskou gramotnost a probranou látku formou animovaných aktivit ze SMART Notebooku, nebo mohou pomocí tabletů pracovat ve skupině, i když každý z jiného místa třídy. Jejich příspěvky z tabletů se totiž zobrazují na tabuli, to je nutí číst odpovědi ostatních a vymýšlet své vlastní odpovědi. Z obrázku je také zřejmé, že skupina 1 a 2 mají odlišné úkoly pro samostatnou práci a nemohou spolupracovat díky rozesazení ve třídě. 

 

K rozdělení práce používáme vlastní nástroj, říkáme mu papírový widget (podle widgetů ve SMART Notebooku). Na fotkách jsou nástroje pro práci 3, 4 a 5 skupin.  
Během hodiny je widget připevněn magnety na tabuli a po stejně dlouhých časových úsecích se se zazněním signálu otáčí. Rychlejší žáci už dokáží úkoly předvídat a skončit dříve, takže se pak ještě dostane na bonusové materiály na interaktivní tabuli. Na závěr vše zhodnotíme, žáci dostanou zpětnou vazbu, ale i já se ptám, jestli měli s něčím problém a co jim šlo nejlépe. Je pravda, že jsme se pracovat tímto, podle mne, efektivním způsobem učili dost dlouho. Moji druháci ale už dnes zvládají práci s tabulí beze mne, s případnými technickými problémy si dokáží poradit, a když ne, tak nejsem daleko.  

Musím říct, že děti mi sdělují, že je hodiny velice baví. Mně se zdá, že toho stihneme více než dříve. Ale samozřejmě nepracujeme tímto stylem každou hodinu, hlavně když opakujeme a procvičujeme látku. Pro učitele je takováhle hodina náročnější na přípravu, ale určitě se vyplatí! Navíc to baví obě dvě strany, jak učitele, tak žáky. Vyzkoušejte to!